Aktuality

Den otevřených dveří: Precizní zemědělství v ekologickém zemědělství

Jak může precizní zemědělství posunout ekologické zemědělství dále?
Farma VH Agroton hospodaří v náročných environmentálních podmínkách, kde je více než 80 % pozemků erozně ohrožených. Přísným dodržováním standardů DZES 5, pestrým osevním sledem a dělením půdních bloků na menší parcely se farmě úspěšně daří minimalizovat rizika.
Co když farma chce jít dál - snížení utužení půdy, racionalizace přejezdů, zvýšení biodiverzity krajiny bez ekonomických dopadů?
Je možné využít prvků precizního zemědělství k optimalizaci půdních bloků? Jsou pozemky využívány efektivně? Je možné změnit jejich využití? Může precizní zemědělství zvýšit biodiverzitu krajiny? Je optimalizace pozemků náročná a kdo může zemědělci poradit? Je potřebná modernizace mechanizace, resp. je precizní zemědělství drahé?
 
Ekofarma VH Agroton ve spolupráci s Czech Organics Vás zve v pátek 18. 6. 2021 na Den otevřených dveří s tématem
 

Precizní zemědělství v ekologickém zemědělství

Mezi vystupujícími je i náš kolega Jiří Kapička s příspěvkem Analytické hodnocení DPB.
Akce se jedná v rámci projektu Demonstrační farmy, který podpořilo Ministerstvo zemědělství České republiky.

Informace - Brownfieldy - PRV 2014-2020

Pro podání žádosti a získání potvrzení, že stavbu a dotčené pozemky lze považovat za součást zemědělské lokality s prioritní potřebou regenerace nebo zemědělské lokality v procesu regenerace ve fázi asanace jsou informace uvedeny na https://limitypudy.vumop.cz – Informace k PRV (na hlavní stránce).

Žadatelé mohou podávat žádosti o vydání stanoviska pro přidělení preferenčních bodů příjemcům dotace za splnění kritéria „Projekt/Podnikatelský plán je realizován na zemědělské lokalitě s prioritní potřebou regenerace, nebo zemědělské lokalitě v procesu regenerace ve fázi asanace“ v rámci 12. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 nejpozději do 8. 11. 2021 Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (dále jen „VÚMOP“). VÚMOP zajistí vyhodnocení a vydání stanoviska do 29. 11. 2021.

Doplnění: Garantováno je vyřízení nejpozději do 12. 7. 2021 pouze u těch žádostí, které byly doručeny do 21. 6. 2021

Komplexní průzkum půd – Jak vznikalo unikátní dílo

Prací v terénu výzkum v oblasti pedologie zpravidla začíná. Historický snímek zachycuje Ing. Václava Zuzku při pořizování terénních záznamů.Komplexní průzkum půd byl unikátním počinem, kdy v letech 1961-1971 došlo k průzkumu vlastností zemědělských půd na území celé ČSSR. Šlo o nejpodrobnější a v tomto rozsahu již nezopakovaný výzkum zemědělských půd na našem území. Celkově se jednalo o práci stovek pedologů, agronomů, techniků, vědeckých pracovníků, laborantů a dalších odborníků. Samotný průzkum koordinoval a metodicky řídil Sektor půdoznalství Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni pod vedením ředitele RNDr. Jana Němečka, CSc.

Průzkum na území českých krajů prováděla Expediční skupina pro průzkum půd (pozdější Ústav pro zemědělský průzkum půd), což byla organizace začleněná do struktury České akademie zemědělské. Na Slovensku byla řízením a koordinací průzkumu pověřena  Laboratoř půdoznalství v Bratislavě, kde byl v té době ředitelem Ing. Juraj Hraško, CSc.

V rámci průzkumu bylo  vykopáno a půdoznalci vyhodnoceno přibližně 700 000 základních sond na celkové ploše 7,2 milionů ha zkoumané plochy půdy ČSSR a bylo provedeno asi 2 miliony půdních rozborů.  Na území dnešní ČR byl průzkum proveden na ploše 4 451 317 ha zemědělské půdy. Bylo vyhodnoceno 352 908 základních sond, 36 735 výběrových a 1 100 sond speciálních. Většina odebraných vzorků půdy speciálních sond je dodnes uchována v archivu našeho Ústavu v Praze a v Bratislavě ve Výskumnom ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy pro slovenskou část.

Průzkum byl prováděn podle jednotné metodiky, kdy tato metodika byla v průběhu průzkumu dvakrát upravována. 85 % zemědělského fondu ČR bylo zpracováno při hustotě zhruba 12 ha/sondu. Pro představu, jeden pracovník měl při této hustotě zpracovat 260 ha týdně (22 sond/týdně).

Laboratorní práce navazovaly na půdní průzkum v terénu a odběr vzorků. V laboratořích bylo zpracováno obrovské množství vzorků.

Kromě samotných polních půdních záznamů jednotlivých sond byly výsledkem mapy sestavitelských originálů v měřítku 1 : 5 000 či 1 : 10 000, a dále kartogramy základních půdních map, kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření a návrhů na opatření ke zvyšování půdní úrodnosti v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000. Na konec byly vypracovány průvodní zprávy pro hospodářské obvody (jednotná zemědělská družstva, školní statky, šlechtitelské stanice atp.) a okresy. 

Mapové výstupy byly z tzv. sestavitelských originálů překreslovány a kolorovány ručně do podoby finálních map.Výsledky KPP se uplatnily jako podklady pro řešení otázek využití, zúrodnění a ochrany půdního fondu a zemědělské produkce. Za celý projekt KPP oba ústavy obdržely státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“.

Z komplexního průzkumu byly v 80. letech odvozeny bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ, které většina lidí dnes zná jako základ pro stanovení cen půdy, tříd ochrany ZPF určující, které pozemky není možno zastavovat,  či jako jeden z podkladů pro vymezení znevýhodněných oblastí - LFA.

V letech 2007-2013 došlo k naskenování podkladů KPP, které v letech 2016-2020 byly převedeny do digitální-strojově čitelné podoby, při které vnikla i KPP wiki. S přípravou podkladů pro digitalizaci pomáhal i Ing. Zdeněk Tomiška, jeden z původních půdoznalců, který byl u KPP na samotném počátku a jehož zkušenosti pomohly při řešení nesrovnalostí různých verzí původních metodik a jejich interpretaci v digitální podobě. Digitalizací KPP se nám otevírají nové možnosti využití těchto jedinečných dat.

Při přípravě článku bylo čerpáno z publikace Komplexní průzkum zemědělských půd, Skalský a Vopravil (eds.), kterou při příležitosti Mezinárodního roku půdy vydal ve spolupráci v roce 2014 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. a Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy.

Metodika terénního průzkumu

 

3. newsletter projektu STARGATE

Rádi bychom vás informovali o aktuálním 3. newsletteru projektu Stargate EU Project. V tomto newsletteru naleznete informace o rozšířeném zaměření a funkcionalitě programu Copernicus. Ten se stále více soustředí na poskytování služeb a produktů souvisejících s dálkovým monitoringem zemského povrchu; aktuálně přesnější a podrobnější stanovování evapotranspirace. Dále jsou v 3. newsletteru představeni členové poradního výboru STARGATE a zároveň uveden „Rámec pro socioekonomickou a politickou analýzu“. Podívejte se na nejnovější zprávy o projektu a nenechte si ujít nadcházející konference a události. V části „News to read“ je uveden výběr inovativních aplikací pro sledování počasí.

Newsletter naleznete na stránce projektu STARGATE.

 

 

 
 

Vznikly jedinečné mapy půdních vlastností zemědělských půd ČR

Pracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze úspěšně navázali na dokončenou digitalizaci výstupů Komplexního průzkumu půd (KPP) a představili zatím nejpodrobnější dostupné mapy půdních vlastností zemědělských půd ČR. Díky zvládnutí moderních pedologických metod a metod strojového učení, bylo možné kombinací archivních dat KPP, aktuálních pedologických dat  a dat odvozených z digitálního modelu terénu či satelitních snímků vytvořit mapovou sadu, která najde využití v mnoha oblastech.

Na tvorbu detailních map půdních vlastností popisujících aktuální stav půdního pokryvu ČR cílil výzkumný projekt podpořený Ministerstvem zemědělství ČR v rámci programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025 ZEMĚ, zaštítěný oddělením prostorových informací. Využito bylo jak archivních podkladů, zejména z nedávno zdigitalizovaných dat KPP, tak i širokého spektra aktuálních půdních dat a dalších podpůrných prostředků (včetně satelitních dat dálkového průzkumu Země z evropského programu Copernicus nebo například nejnovějšího digitálního modelu terénu ČR). Dostupnost široké škály digitálních dat umožnila jejich zpracování pokročilými statistickými metodami digitálního mapování půd s využitím nástrojů strojového učení.

Mozaika holých půd ze satelitních dat družice Sentinel-2

Mozaika holých půd ze satelitních dat družice Sentinel-2

Byla tak vytvořena sada map půdních vlastností zemědělských půd s rozlišením 20 metrů na obrazový bod, tedy v rozlišení, které dosud nebylo dostupné. Využité metody umožnily rovněž kvantifikovat přesnost výsledných údajů nejen na měřítku celé mapy, ale i v jednotlivých obrazových bodech. Mapy tak jsou doprovázeny nezbytnou charakteristikou jejich přesnosti, což dosud nebylo obvyklé a umožní to jejich adekvátní použití.

Dostupnost detailních map zachycujících aktuální stav půdního krytu a půdních vlastností v ČR byla do současnosti ne příliš uspokojivá. Například hojně využívané mapy BPEJ vznikly jako ekonomická interpretace KPP. Vzhledem k tomuto účelu proto neobsahují zdaleka tolik důležitých informací, které lze získat z KPP či lokálních dat a mohou tak být pro řadu současných aplikací nedostačující. Vrstvy odvozené z BPEJ dnes hojně slouží jako podklad modelů zohledňujících spíše potenciální procesy a vlastnosti půd než jejich skutečný stav. Další existující mapové podklady pak často postrádají potřebnou podrobnost.

Věříme proto, že nové mapové výstupy přispějí k efektivnější ochraně půdy, přesnějšímu zacílení opatření v rámci politiky ochrany ŽP, ale například i širšímu nasazení metod precizního zemědělství, pro které je dostupnost takovýchto podkladů nepostradatelná. 

Specializované mapy s odborným obsahem, včetně metodického postupu jejich tvorby jsou k dispozici v knihovně VÚMOP. Digitální mapy budou rovněž postupně zveřejňovány na geoportálu VÚMOP v aplikace KPP (https://kpp.vumop.cz) a prostřednictvím WMS služeb.

Nově vzniklé mapy:

  • Mapy zrnitosti půd (obsah jílu, prachu a písku, mapa zrnitostních kategorií)
  • Mapy koncentrace organického uhlíku (v ornici a podorničí)
  • Mapa půdní reakce (pH)
  • Mapy objemové hmotnosti (v ornici a podorničí)
  • Mapy hloubky půdy (mocnost sola, mocnost humusových horizontů)
  • Mapa skeletovitosti
  • Mapy zásoby humusu (celkové, ve svrchní vrstvě půdy)
  • Mapa erodovatelnosti půd
  • Mapa retenční kapacity půd
  • Mapa půdních jednotek
  • Mapa holých půd z dálkového průzkumu Země

 

Schéma tvorby map půdních vlastností pomocí metod digitálního mapování půd

Schéma tvorby map půdních vlastností pomocí metod digitálního mapování půd

Výsledné mapy byly vytvořeny na základě dat dostupných pro celou ČR. Jedná se tedy o produkty, které stojí nad datovým modelem odvozeným pro celou plochu zemědělských půd ČR. V případě potřeby přesnějších výstupů na lokální úrovni doporučujeme využít lokálních dat. Použité metody jsou nicméně velice dobře využitelné i na této úrovni a pro pomoc s jejich aplikací k tvorbě přesnějších lokálních map nabízíme své znalosti a zkušenosti (kontakt: zizaladanielatvumopcz).

Pozvánka na webinář 10. 12. Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících se podmínkách prostředí – SOM (půdní organická hmota)

Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. Vás zvou na webinář na téma 

Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících sepodmínkách prostředí – SOM (půdní organická hmota)

10. prosince 2020 v 10 hodin

Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., VS Jevíčko
Úvod - Současné hospodaření na zemědělské půdě v měnících se podmínkách prostředí

prof. Ing. Radim Vácha, Ph.D. – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Význam půdy v současném intenzivním zemědělství /udržení úrodnosti půdy, ztráty organické hmoty 

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. – Český hydrometeorologický ústav Brno
Vliv dynamiky našeho podnebí na zemědělské plodiny a půdu /půda – voda – rostlina/ 

prof. Ing. Jiří Balík, CSc. – Česká zemědělská univerzita v Praze
Organická hmota v půdě, její obsah, složky a význam 

Ing. Jaroslav Záhora, CSc. – MENDELU Brno
Biologická podstata úrodnosti půdy /řádná péče o organickou hmotu/ 

Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.; Doc. RNDr. Lubica Pospíšilová, CSc. – MENDELU Brno
Půdní organická hmota (SOM) - klíčová součást agroekosystémů a lesních ekosystémů při adaptaci na změnu klimatu 

RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., Ing. Tomáš Šimon, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha
Modelování vývoje půdní organické hmoty a živin v půdě s ohledem na měnící se podmínky prostředí 

Ing. Jan Klír, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha
Bilance organických látek v ČR 

Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., Ing. Pavel Nerušil, Ph.D., Ing. Tomáš Šimon, CSc. – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha, VS Jevíčko
Nové trendy sledování kvality organické hmoty v půdě pomocí NIRS a FTIR

 
Seminář je pořádán za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. 
 
Na semináři budou prezentovány výsledky z projektů RO-0418, QK1810010 a QK1810186. 
 
Předpokládané ukončení webináře do 13 hodin.
 

Pozvánka na webinář 11. 11. Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů

Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.,  Vás zvou na webinář na téma 

Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů

11. listopadu 2020 v 10 hodin

doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. - Principy regulace drenážního odtoku 

Možnosti modernizace stávajících odvodňovacích systémů na systémy s regulací drenážního odtoku umožňující řídit hladinu podzemní vody v rajonu stavby, zvyšovat akumulaci vody v půdním prostředí a současně zlepšovat její kvalitu. Vazba opatření na Strategii MZe k programům adaptace hydromeliorací na klimatické změny. 
 

Ing. Renata Duffková, Ph.D. - Principy řízení závlah 

- Řízení velikosti a načasování závlahových dávek pro optimální zásobování plodin vodou pomocí hydrolimitů a půdní vlhkosti. 
- Kalkulačka vláhové potřeby - volně dostupný nástroj pro zjištění dlouhodobé plodinové vláhové potřeby a závlahového množství.
 
Seminář je pořádán za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. 
 
Předpokládané ukončení webináře do 13 hodin. 
 

Pozvánka na webinář 4. 11. Dálkový průzkum země pro využití v zemědělské praxi a výzkumu

Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.,  Vás zvou na webinář na téma 

Dálkový průzkum země pro využití v zemědělské praxi a výzkumu

4. listopadu 2020 v 10 hodin 

Mgr. Daniel Žížala, Ph.D., Ing. Renata Duffková, Ph.D. - Využití Dálkového průzkumu Země pro analýzy půdních a porostních charakteristik a potřeby precizního zemědělství

Možnosti využití satelitních, leteckých a dat z dronů pro analýzu půdního krytu a mapování variability půdních vlastností, využití dat při optimalizovaném návrhu vzorkovacích schémat. Možnosti analýz porostních charakteristik a jejich využití v praxi, zejména s ohledem na potřeby precizního a cíleného zemědělství. 
 

RNDr. Lenka Tlapáková, Ph.D. - Uplatnění DPZ při identifikaci staveb zemědělského odvodnění

Možnosti metod DPZ pro přesnou lokalizaci podpovrchových staveb odvodnění ve vazbě na další využitelné podklady o těchto stavbách - diskuse rizik a střetů vyplývajících z neznalosti umístění drenážních systémů v krajině i nedostatky stávající evidence a informačních systémů k této problematice. 
 
Seminář je pořádán za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství. 
 
Předpokládané ukončení webináře do 13 hodin. 
 

2. newsletter k projektu STARGATE

Česká pilotní lokalita „Jizera River“ je jedním z pilotů, které jsou zapojeny do projektu STARGATE. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy se v září 2020 zúčastnil jednání se zemědělci, kteří jsou klíčovými účastníky projektu, jelikož zejména pro ně a za jejich pomoci jsou vyvíjeny nástroje a služby k posílení udržitelného a efektivního zemědělství. Na jednáních proběhla diskuze k vyhodnocení období 2020, na základě informací od zemědělců k hospodaření a výnosům plodin ve vztahu k průběhu počasí, zavlažování a obdělávání půdy, informace o škůdcích a chorobách, atd. Zároveň byl projednán výhled a podrobnosti spolupráce na příští rok 2021 (plánované polní bloky a plodiny pro pokračování projektu, předběžný časový plán, požadavky zemědělců na data a informace, atd.)

Novinky z české pilotní lokality včetně fotodokumentace najdete na stránce projektu (v angličtině)

Zároveň bychom Vás rádi informovali o aktuálním 2. newsletteru projektu STARGATE, ve kterém naleznete bližší informace k jednotlivým pilotním lokalitám v dalších zemích, které jsou zapojeny do projektu. V tomto čísle je dále uvedena zpráva z proběhlé schůzky na španělské pilotní lokalitě nebo je zde řešeno téma udržitelného zemědělství.

Newsletter je dostupný na stránkách Projektu STARGATE (v angličtině).

Stránky