Aktuality

Zahajovací meeting partnerů projektu OPTAIN

Logo Optain8. - 10. září 2020 proběhl v Lipsku zahajovací meeting partnerů projektu OPTAIN.

Vzhledem k opatřením v souvislosti s onemocněním COVID-19 se někteří partneři projektu nemohli zúčastnit meetingu fyzicky, ale pouze virtuálně.

Projekt OPTAIN má za cíl vyvinout postupy a pokročilé nástroje pro navrhování a hodnocení účinnosti efektivních přírodě blízkých opatření (Natural/Small Water Retention Measures – NSWRMs) při zohlednění principů jejich realizovatelnosti v malých zemědělských povodích z pohledu zvýšení akumulace a retence vody a zlepšení její kvality. Projekt zrealizuje 14 pilotních studií ve třech biogeografických regionech (Kontinentální – 7, Panonská – 3, Boreální – 4) v malých zemědělských povodích (5 – 250 km2). Součástí projektu bude monitoring a moderní modelování účinnosti opatření. Důraz bude – v souladu s požadavky výzvy SFS-23-2019 - kladen na opatření na systémech zemědělského odvodnění (drenáže) ve smyslu možností jejich modernizací, regulací, popř. odborné eliminace.

Projekt OPTAIN trvá od 1.9.2020 do 31.8. 2025. Na řešení projektu se podílejí partneři z Německa, Švýcarska, Maďarska, Polska, Slovinska, Belgie, Litvy, Itálie, Norska, České republiky, Lotyšska, Švédska, Slovenska, Francie a Nizozemska.

Stránky projektu: https://www.optain.eu/

Za VÚMOP, v.v.i. řeší projekt OPTAIN oddělení Hydrologie a ochrana vod

Vlajka EUThis project has received funding from the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement No 862756.
Tento projekt je financován z výzkumného a inovačního programu Evropské unie, Horizont 2020, pod grantovou dohodou číslo 862756.

Aktualizace informací ke stanoviskům vydávaným v rámci 11. kola příjmu žádostí v PRV

 

 

Informace ke stanoviskům vydávaným v rámci 11. kola příjmu žádostí v PRV ČR naleznete na hlavní stránce Limitů půdy.

Postup pro podání žádosti a získání potvrzení, že stavbu a dotčené pozemky lze považovat za součást zemědělské lokality s prioritní potřebou regenerace nebo zemědělské lokality v procesu regenerace ve fázi asanace ve smyslu Pravidel v rámci 11. kola příjmu žádostí v Programu rozvoje venkova ČR na období 2014-2020.

Na stránce naleznete Závazný postup podání žádosti a Vzorový formulář žádosti - prázdný.

Pozvánka na semináře Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou

Pozvánka na seminářEkomonitor Vás zve na semináře Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou, které se uskuteční mezi říjnem 2020 až květnem 2021 na deseti místech Česka. Přednáší náš kolega Ing. Jan Vopravil, Ph.D. a Ing. Jan Petrů z České zemědělské univerzity v Praze.

Témata semináře:

  • význam půdy pro koloběh vody v krajině
  • vlastnosti půdy, její degradace a dopady na koloběh vody v krajině
  • organická hmota v půdě a pohyb vody
  • meliorace půdy
  • eroze a její dopady na vodu a její kvalitu
  • možnosti omezení negativ způsobených erozí půdy
  • půdoochranné technologie – ověřování v rámci výzkumných aktivit
  • trvalé kultury a ochrana půdy před erozí

Seminář je určen pro:

  • zemědělské podnikatele, jejich zaměstnance nebo spolupracující osoby
  • vlastníky zemědělské a lesní půdy nebo osoby hospodařící v lesích, nebo jejich zaměstnance
  • jiné osoby pracující pro hospodářské subjekty, jež jsou mikro, malým či středním podnikem působícím ve venkovských oblastech

 

roktermínměsto
202023. 10. Tábor
20206. 11.Olomouc
202025. 11. Kutná Hora
202119. 2.Litomyšl
20215. 3. Plzeň
202119. 3. Žďár nad Sázavou
20219. 4.Karlovy Vary
202123. 4. Znojmo
20217. 5. Liberec
202126. 5. Modrá

Více informací na pozvánce Ekomonitoru.

Semináře jsou spolufinancovány v rámci Programu rozvoje venkova, Operace 1.1.1 Vzdělávací akce.

Článek Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi

Náš kolega Ondřej Holubík napsal článek Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi pro CZ Biom.
 
Smyslem článku je upozornit na potenciál, který plyne z efektivního využití fermentačních zbytků při aplikaci do půdy.
 
Pokud je potřeba rozšířit na BPS skladovací kapacity nebo je digestát nutné dopravit na větší vzdálenosti, mnoho provozovatelů BPS zvažuje investici do technologicke pokročilé úpravy digestátu. Než však padne rozhodnutí ohledně výběru technologie je nutné přesně definovat cíl, kterého chceme v budoucnu dosáhnout: Např. využít separát k přípravě organominerálních hnojiv, zakoncentrovat fugát k výrobě kapalných hnojiv, snížit spotřebu technologické vody, nebo “pouze” snížit náklady na aplikaci fugátu na pole? V článku presentované technologie naplňují principy oběhového hospodářství a splňují parametry inovativních technologií, které by měly být podle sdělení evropské komise (SWD (2018) 431) v budoucnu výrazně podporovány.

 

TZ MZe - Ministr zemědělství: Máme plán na využití meliorací, většinu přebudujeme tak, aby zadržely vodu pro období sucha

Tisková zpráva Ministerstva zemědělství – Pozemkové úpravy, závlahy a odvodnění, ochranu půdy a její monitoring řeší Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030. Materiál, který nechalo zpracovat Ministerstvo zemědělství (MZe), je souhrnem opatření, která MZe v příštích 10 letech uskuteční prostřednictvím Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, dá MZe k diskusi.

„V poslední době je téma meliorací hodně diskutované a zemědělci jsou napadáni, že takto zbytečně odvodňují naši krajinu. Je třeba si uvědomit, že v České republice jsou meliorace na zhruba 1,2 milionu hektarů, z toho ovšem 500 tisíc hektarů bylo vybudováno do roku 1945. Není to tedy tak, že by dnes zemědělci krajinu odvodňovali. Tam, kde už meliorace jsou, musíme prověřit jejich funkčnost a upravit je tak, abychom snížili nežádoucí odvodňování krajiny,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V následujících deseti letech proto bude MZe na základě studie postupovat a veškerá opatření koordinovat. „Půjde především o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150. Celkové náklady na všechna opatření na zmíněných deset let budou zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech. Při pozemkových úpravách budeme také posuzovat vodní bilanci konkrétních pozemků a opatření upravovat tak, aby voda zůstala tam, kde ji potřebujeme,“ uvedl ministr Toman.

Prostřednictvím pozemkových úpravy je možné řešit retenci, akumulaci, jakost povrchových vod v krajině, protierozní opatření a zvyšování biodiverzity, ale i problematiku hydromeliorací. SPÚ i VÚMOP budou řešit problematiku odvodnění, zejména budou dělat digitální podobu evidence hydromeliorací, která není nebo neodpovídá skutečnosti, a posoudí vodní bilanci na konkrétní pozemky a lokality.

„S Českou zemědělskou univerzitou se shodujeme, že odstraňování částí stávajících systémů je finančně nákladná varianta a hodí se jen tam, kde není systém funkční nebo tam neměl být zřízen. Kde to půjde, budeme s těmi existujícími systémy pracovat. Přebudujeme je v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu zadrží a zpřístupní kořenům rostlin,“ uvedl ministr Toman.

Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody, bude pro následující období prioritou akumulace vody, tedy její dlouhodobé zadržení, a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav bude i návrh zabezpečení zdroje závlahové vody. Jedním z plánovaných inovativních postupů v pozemkových úpravách je zahrnutí systémů zemědělského odvodnění do jejich řešení. Předpokládá se, že se proces pozemkových úprav rozšíří o zajištění dostupné projektové dokumentace a prostřednictvím dálkového průzkumu země se zmapuje skutečný rozsah a umístění odvodňovacích zařízení, posoudí technický stav, vyhodnotí potřebnost a v případě potřeby se navrhne opatření.

Pro ověření a zhodnocení přínosů a rizik jsou vytipována čtyři pilotní území. Jde o lokality na Pardubicku, zpracování již probíhá v katastrálním území Horní Roveň, Dolní Roveň a Prachovice, připravuje se katastrální území Chornice.

Z pohledu zemědělského hospodaření je významná také modernizace stávajících závlahových soustav a jejich rozšiřování do dalších oblastí. V současné době je na SPŮ před dokončením „Studie proveditelnosti závlahové soustavy Hustopečsko“. V případě realizace závlahových soustav v této lokalitě by mohlo být zavlažováno až zhruba 9500 hektarů zemědělské půdy, což je v jedné z nejsušších oblastí ČR z pohledu zemědělského hospodaření zásadní.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Příloha: Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptaci hydromeliorací v horizontu 2030.pdf

Rozhovor Jana Vopravila v DVTV

Náš kolega Jan Vopravil poskytl rozhovor pro DVTV. Tématem je sucho a retence vody, kvalita orné půdy a její ochrana.

Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů.

Video naleznete na stránce DVTV.

Stanovisko VÚMOP, v.v.i. k prohlášení o údajném zničení mokřadu u Uherčic.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná instituce (VÚMOP, v.v.i) reaguje na nepravdivé informace, šířené v souvislosti s údajnou likvidací mokřadu v Uherčicích. VÚMOP žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách. Dále VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě a to České inspekci životního prostředí (ČIZP) a dotčeným subjektům; tj. Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) i hospodařícím zemědělcům a upozornil na potřebu informovat další vlastníky této stavby. Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly.

Proto nás velmi nemile překvapuje označení našeho ústavu jako viníka současné situace, a to hned přes média. Prosíme Vás proto o zdrženlivost při formulacích předčasných soudů a závěrů, než se situace objasní, o čemž nepochybujeme.

VÚMOP, v.v.i. připravuje k celému případu podrobnější a odborné vyjádření.

AKTUALIZACE: Rozšířené stanovisko VÚMOP, v.v.i. k údajnému zničení mokřadu u Uherčic - 20. 4. 2020

Stránky