Komplexní průzkum půd – Jak vznikalo unikátní dílo

Prací v terénu výzkum v oblasti pedologie zpravidla začíná. Historický snímek zachycuje Ing. Václava Zuzku při pořizování terénních záznamů.Komplexní průzkum půd byl unikátním počinem, kdy v letech 1961-1971 došlo k průzkumu vlastností zemědělských půd na území celé ČSSR. Šlo o nejpodrobnější a v tomto rozsahu již nezopakovaný výzkum zemědělských půd na našem území. Celkově se jednalo o práci stovek pedologů, agronomů, techniků, vědeckých pracovníků, laborantů a dalších odborníků. Samotný průzkum koordinoval a metodicky řídil Sektor půdoznalství Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni pod vedením ředitele RNDr. Jana Němečka, CSc.

Průzkum na území českých krajů prováděla Expediční skupina pro průzkum půd (pozdější Ústav pro zemědělský průzkum půd), což byla organizace začleněná do struktury České akademie zemědělské. Na Slovensku byla řízením a koordinací průzkumu pověřena  Laboratoř půdoznalství v Bratislavě, kde byl v té době ředitelem Ing. Juraj Hraško, CSc.

V rámci průzkumu bylo  vykopáno a půdoznalci vyhodnoceno přibližně 700 000 základních sond na celkové ploše 7,2 milionů ha zkoumané plochy půdy ČSSR a bylo provedeno asi 2 miliony půdních rozborů.  Na území dnešní ČR byl průzkum proveden na ploše 4 451 317 ha zemědělské půdy. Bylo vyhodnoceno 352 908 základních sond, 36 735 výběrových a 1 100 sond speciálních. Většina odebraných vzorků půdy speciálních sond je dodnes uchována v archivu našeho Ústavu v Praze a v Bratislavě ve Výskumnom ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy pro slovenskou část.

Průzkum byl prováděn podle jednotné metodiky, kdy tato metodika byla v průběhu průzkumu dvakrát upravována. 85 % zemědělského fondu ČR bylo zpracováno při hustotě zhruba 12 ha/sondu. Pro představu, jeden pracovník měl při této hustotě zpracovat 260 ha týdně (22 sond/týdně).

Laboratorní práce navazovaly na půdní průzkum v terénu a odběr vzorků. V laboratořích bylo zpracováno obrovské množství vzorků.

Kromě samotných polních půdních záznamů jednotlivých sond byly výsledkem mapy sestavitelských originálů v měřítku 1 : 5 000 či 1 : 10 000, a dále kartogramy základních půdních map, kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření a návrhů na opatření ke zvyšování půdní úrodnosti v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000. Na konec byly vypracovány průvodní zprávy pro hospodářské obvody (jednotná zemědělská družstva, školní statky, šlechtitelské stanice atp.) a okresy. 

Mapové výstupy byly z tzv. sestavitelských originálů překreslovány a kolorovány ručně do podoby finálních map.Výsledky KPP se uplatnily jako podklady pro řešení otázek využití, zúrodnění a ochrany půdního fondu a zemědělské produkce. Za celý projekt KPP oba ústavy obdržely státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“.

Z komplexního průzkumu byly v 80. letech odvozeny bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ, které většina lidí dnes zná jako základ pro stanovení cen půdy, tříd ochrany ZPF určující, které pozemky není možno zastavovat,  či jako jeden z podkladů pro vymezení znevýhodněných oblastí - LFA.

V letech 2007-2013 došlo k naskenování podkladů KPP, které v letech 2016-2020 byly převedeny do digitální-strojově čitelné podoby, při které vnikla i KPP wiki. S přípravou podkladů pro digitalizaci pomáhal i Ing. Zdeněk Tomiška, jeden z původních půdoznalců, který byl u KPP na samotném počátku a jehož zkušenosti pomohly při řešení nesrovnalostí různých verzí původních metodik a jejich interpretaci v digitální podobě. Digitalizací KPP se nám otevírají nové možnosti využití těchto jedinečných dat.

Při přípravě článku bylo čerpáno z publikace Komplexní průzkum zemědělských půd, Skalský a Vopravil (eds.), kterou při příležitosti Mezinárodního roku půdy vydal ve spolupráci v roce 2014 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. a Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy.

Metodika terénního průzkumu