Tiskové zprávy

Den otevřených dveří na demonstrační farmě Bureš

Demonstrační farma Bureš s.r.o. uspořádala 16. 5. 2017 již druhý den otevřených dveří pro zájemce z řad zemědělců. Tentokrát byly prezentace a praktické ukázky zaměřeny na hodnocení erozního ohrožení pozemků a volhu vhodných půdoochranných technologií.

Celým dnem provázel pan Jindřich Šmöger, který návštěvníky seznámil s podnikem a na příkladech erozních událostí z minulých let prezentoval používaná půdoochranná opatření a technologie na farmě.

 

Ing. Martin Mistr, Ph.D. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. vysvětlil změny v nastavení vrstvy erozní ohroženosti v LPIS od roku 2018 známé jako „Redesign“, a na příkladu Farmy Bureš. S.r.o. ukázal možnost využití protierozní kalkulačky pro hodnocení erozního ohrožení. V řízené diskusi návštěvníci mohli konzultovat své problémy a zkušenosti s používáním půdoochranných technologií a nechat si on-line v Protierozní kalkulačce ověřit půdoochranný efekt jimi používaných osevních postupů.

Ing. Jiří Šilha ze SOUFFLET AGRO a. s. představil půdoochranné technologie vhodné pro plnění standardů DZES, vhodné sledy plodin pro správné hospodaření s vodou a její zadržování v krajině a využití meziplodin pro zajištění stálé pokryvnosti půdy.

Na poli pan Šmöger představil a vysvětlil postup při dělení půdních bloků na parcely, páskové zpracování půdy s možností cíleného hnojení se setím do vymrzlé meziplodiny.

Na parcelách prezentoval promyšlenou strategii pro redukované zpracování půd, využití funkčních směsí meziplodin a podsevových směsí zakládaných do porostu erozně nebezpečné plodiny.  Na závěr polní pochůzky byla diskutována opatření pro lepší zadržení dešťových srážek pro jejich následné využití plodinami a zajištění optimálních podmínek pro růst rostlin i v době přísušku.

Příští den otevřených dveří se uskuteční 30.5.2017. Hlavním tématem bude bilance živin a organické hmoty v půdě, precizní zemědělství a variabilní hnojení.

Kontakt:

Jindřich Šmöger
Statek Bureš, s.r.o.
Bučina 76
566 01 Vysoké Mýto

Změna organizace provádějící aktualizaci BPEJ a jejich vydávání

Ministr zemědělství České republiky Ing. Marian Jurečka svými rozhodnutími ze dne 3. 11. 2015 pod č.j. 58702/2015-MZE-13222 a ze dne 27.11.2015 pod č.j. 63188/2015-MZE-13222 rozhodl s účinností k 1.1.2016 o delimitaci a převodu části zaměstnanců, činností a souvisejícího nezbytného vybavení z VÚMOP, v.v.i. na Státní pozemkový úřad (SPÚ).

 

Poskytování informací týkajících se aktualizace BPEJ dle místní příslušnosti:

Pracoviště

Jméno

kontakt
Praha

Ing. Poruba Miroslav

729 922 504
mporubaatspucrcz

BrnoIng. Czelis Radim

721 962 514
rczelisatspucrcz

České BudějoviceIng. Pomije Tomáš724 135 687
tpomijeatspucrcz

 

Kontaktní osoba pro výdej dat BPEJ

PracovištěJménokontakt
BrnoAleš Sekanina

606 457 399
asekaninaatspucrcz

 

Kontakty na pobočky a úřední hodiny najdete na stránkách SPÚ 

Přesun činností a zaměstnanců souvisejících s aktualizací a správou BPEJ na SPÚ

 Ministr zemědělství České republiky Ing. Marian Jurečka svými rozhodnutími ze dne 3. 11. 2015 pod č.j. 58702/2015-MZE-13222 a ze dne 27.11.2015 pod č.j. 63188/2015-MZE-13222 rozhodl s účinností k 1.1.2016 o delimitaci a převodu části zaměstnanců, činností a souvisejícího nezbytného vybavení z VÚMOP, v.v.i. na Státní pozemkový úřad (SPÚ).

Činnosti, které k 1. 1. 2016 přechází na SPÚ:

  • aktualizace a domapování bonitovaných půdně – ekologických jednotek (BPEJ)
  • Zpracování dat BPEJ pro tvorbu digitálních katastrálních map
  • Vedení a údržba Celostátní databáze BPEJ
  • Poskytování metodické kontrolní činnosti
  • Správa BPEJ

Zároveň přechodem 24 zaměstnanců z VÚMOP, v.v.i. na SPÚ zaniká i možnost kontaktovat níže uvedené pracovníky na pracovních adresách a pevných linkách VÚMOP, v.v.i.

O nových kontaktech pracovníků budeme informovat počátkem příštího roku.
 

Jedná se o pracoviště:

Pracoviště Praha

Beňa Pavel Ing.

Kohoutová Ladislava Ing.

Poruba Miroslav Ing.

Sedmidubský Tomáš Ing.

Žigmund Ivan Ing.

 

Pracoviště Brno

Blecha Martin Mgr. Ph.D.

Czelis Radim Ing.

Koutná Růžena

Kučera Josef Ing.

Novotný Jiří Ing.

Obršlík Jiří Ing. Ph.D.

Pacola Miloslav Ing.

Vachek Michal Ing.

Skupina IT

Homoláčová Soňa

Pokorný Jakub Ing.

Sekanina Aleš

 

Pracoviště České Budějovice

Frána Jiří Ing.

Pešl Vladimír Ing.

Pomije Tomáš Ing.

Sobol Daniel Bc.

Soukup Miroslav Ing.

Suk Miroslav Ing.

Skupina IT

Vejšická Kristýna Bc.

Aktualizace statistické ročenky zpřístupňuje nejnovější informace o stavu zemědělské půdy v ČR

Aktualizovaná forma statistické ročenky zpřístupňuje nejnovější informace o stavu zemědělské půdy v ČR. Březnová aktualizace ročenky doplňuje stupně erozní ohroženosti (SEOP) pro vodní erozi a data pro větrnou erozi na těžkých půdách, aktualizuje data BPEJ a LPIS a všechny informace, které z nich vycházejí. Došlo k aktualizaci hranic správních jednotek. Nová funkce umožňuje generování reportu pro vybranou statistiku do PDF. Statistickou ročenku půdní služby nalezete na geoportálu SOWAC-GIS či přímo na adrese http://statistiky.vumop.cz/.

MZe ČR – Sekce zemědělských komodit ve spolupráci s VÚMOP, v.v.i. připravili pro všechny zájemce veřejně přístupnou aplikaci, která poskytuje statistické údaje o stavu zemědělské půdy v ČR. Projekt poskytuje unikátní informace o degradacích půdy, jakými je například vodní a větrná eroze, acidifikace či utužení, ale i rozsáhlou skupinu informací o půdních vlastnostech a charakteristikách.

Aplikace umožňuje uživatelům zobrazit statistická data nejen za celou republiku, ale i podrobnější za další kraj, okres, obec i katastr. V mapové části aplikace jsou dostupné mapy ke všem vyhodnocovaným charakteristikám, je tedy možné si udělat představu např. o prostorovém rozmístění nejkvalitnějších (a tedy nejcennějších) půd či naopak půd ohrožených jednotlivými formami degradací.  

Statistické údaje ze zvoleného území se zobrazují v přehledných grafech a tabulkách, a to jak v procentním zastoupení, tak i v hektarových výměrách jednotlivých kategorii. Aktuální hodnoty lze přehledně porovnat s hodnotami předchozích let a sledovat tak jejich vývoj. Informace získané z tabulek, grafů či mapových vrstev mohou dobře posloužit např. při rozhodování o realizaci účinných ochranných opatření.

Zemědělská půda jako základní výrobní prostředek v zemědělství je neustále ohrožována různými způsoby degradace. Například vodní erozí je aktuálně ohroženo více než 50 % celkové rozlohy zemědělské půdy. Dostupnost aktuálních a nezkreslených informací o stavu zemědělské půdy tak může výrazně přispět k snížení negativních dopadů této situace.

 

Bonita půdy je již snadno přístupná i z katastru nemovitostí

BPEJ pozemků je nyní při ruce: Při Nahlížení do katastru nemovitostí jste u zemědělských pozemků mohli donedávna vidět výměry kódu BPEJ, který jste si museli pracně vyhledávat, pokud vás zajímalo, co daný kód vlastně znamená. Spoluprací VÚMOP, v.v.i. a ČÚZK se nyní jedním kliknutím v Nahlížení na adrese http://nahlizenidokn.cuzk.cz dostanete na detailní a přesné informace v eKatalogu BPEJ na stránce http://bpej.vumop.cz.


Bonita půdy ve formě BPEJ poskytuje aktualizované informace o vlastnostech zemědělské půdy v celé ČR. Internetová aplikace eKatalog BPEJ poskytuje uživatelům možnost rozklíčování tohoto kódu s vysvětlením jeho jednotlivých částí. Je spravována, stejně jako samotná databáze BPEJ, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) a tak informace v ní obsažené jsou správné a v souladu s jak aktuálními poznatky a metodikou, tak i legislativou.

Kód BPEJ poskytuje informace o klimatických regionech (první číslice), hlavních půdních jednotkách (druhá a třetí), sklonitosti a expozici (čtvrtá) a hloubce půdního profilu a obsahu skleletu (pátá). Z těchto hodnot lze odvodit mnoho dalších charakteristik, které se pak objevují v českých právních předpisech. Mezi ně například patří oceňování zemědělské půdy pro fiskální účely dle vyhlášky 441/2013 Sb., či třídy ochrany ve vyhlášce o stanovení tříd ochrany 48/2011 Sb.

Důležitou hodnotou ve světle novely zákona O ochraně zemědělského půdního fondu 334/1992 Sb. jsou právě třídy ochrany, které vycházejí z hodnot BPEJ. Novela totiž v § 4 uvádí, že “ Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.“ Je tak tedy podstatné, aby majitelé půdy měli jistotu, zdali jejich půda do těchto tříd spadá či ne.

Přestože hodnoty BPEJ či výše zmíněné údaje o třídách ochrany lze vyhledat i jiným způsobem, je nyní pro uživatele mnohem jednodušší najít tyto informace i o svém pozemku. Jednak lze hodnotu BPEJ zadat přímo do eKatalogu BPEJ na jeho stránce, zároveň je ale možno se k nim dostat přímo z Informací o pozemku při Nahlížení do katastru nemovitostí na stránkách ČÚZK . Pokud má Váš pozemek uvedenou BPEJ, kliknutí na jeho hodnotu se zobrazí veškeré informace bez potřeby kód BPEJ luštit či ho někam zadávat.

Mapová aplikace pomůže rozhodovat v oblasti ochrany podzemních vod

Odborníci na životní prostředí mají k dispozici nový nástroj, který zpřesňuje hodnocení zranitelnosti podzemních vod zejména před plošnými zdroji znečištění. Vědecký tým v čele s RNDr. Pavlem Novákem, Ph.D. vytvořil Syntetickou mapu zranitelnosti podzemních vod, která může zlepšit management ochrany zdrojů povrchových a podzemních vod. V současné době tento mapový podklad nachází široké uplatnění v plánech oblastí povodí i v oblasti rozhodovací a vyjadřovací činnosti státních podniků Povodí.

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod (SMZPV) je dostupná ve specializované mapové aplikaci na geoportálu SOWAC-GIS na adrese http://geoportal.vumop.cz/zranitelnost

Podzemní voda je těžko nahraditelným zdrojem vody zejména v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Její znečištění je rizikem, které je nejen problémem ekologickým, ale i ekonomickým. Náklady na úpravu znečištěné vody či její nahrazení zdrojem jiným mohou být enormní. Sanace kontaminovaného zdroje může být nemožná nebo velmi obtížná a nákladná. Vědci již několik let varují, že voda bude i v našich podmínkách čím dál více strategickou surovinou.

Při hodnocení rizik je důležité vycházet z co nejpřesnějších údajů. Proto RNDr. Pavel Novák, Ph.D. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. spolu s kolegy z firmy GEOtest a.s. z Brna vypracovali Syntetickou mapu zranitelnosti podzemních vod, která byla vytvořena na základě syntézy hydropedologických a hydrogeologických charakteristik a vyjadřuje potenciál rizika vyplavování nebezpečných látek do podzemních vod.

Každá dílčí vrstva je rozdělena do pěti kategorií, kde hodnota 1 znamená nejzranitelnější oblast, hodnota 5 pak oblast zranitelnou nejméně. Jejich syntézou pak vznikne mapa, která bere v úvahu jak charakter horninového prostředí, oběh podzemních vod a průtočnost kolektoru, tak i kvalitu zemědělských a lesních půd, které významnou měrou ovlivňují, zdali a jak znečištění bude postupovat do prostředí horninového. Vláhová bilance pak zpřesňuje celkový výpočet z hlediska dotace podzemních vod.

Garantem vrstvy zranitelnosti horninového prostředí je GEOtest a.s. Garantem vrstvy zranitelnosti půd, která vychází z analýzy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Garantem vrstvy kategorizace lesních půd je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (UHUL). Pro hodnocení zemědělských půd byly vybrány ty parametry, které mají vliv na infiltrační schopnost půdy: hlavní půdní jednotka, sklonitost, expozice a hloubka půdy. Vlastnosti lesních půd byly získány z veřejně přístupných děl a oblastních plánů rozvoje lesů spravovaných UHUL a dále pomocí vyhodnocení leteckého snímkování. Hodnoty vláhové bilance byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) za období 1961 - 2010.

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod (SMZPV) vznikla v rámci výzkumného projektu NAZV QH 82096 s názvem „Vytvoření konceptuálního modelu tvorby syntetických map zranitelnosti podzemních vod a srovnání s modelem DRASTIC“ s dobou řešení 2008 – 2012.